V květnu oslavil teprve osmnácté narozeniny, přesto už pravidelně nastupuje ve třetí nejvyšší soutěži dospělých a s Pardubicemi podepsal profesionální smlouvu. Daniel Skala strávil osm let v Jiskře Ústí nad Orlicí a dnes patří mezi mladé hráče, kteří si postupně otevírají dveře do velkého fotbalu.
V 7. kole 3. české ligy dorostu držela sedmnáctka v prvním poločase s domácím Benešovem krok. Po změně stran však převzal iniciativu soupeř a dovedl utkání k vítězství.
Týmy U10 a U11 odehrály za krásného počasí další turnaj, během kterého postupně poměřily síly s Lanškrounem, Nemošicemi a Letohradem. Přestože se některá utkání nevyvíjela podle našich představ, hráči dokázali ukázat zlepšení, bojovnost i povedené týmové výkony.
Kategorie U8 a U9 se o víkendu představily na turnaji v Lanškrouně, kde poměřily síly s domácím Lanškrounem, Letohradem a Nemošicemi. Oba týmy dostaly další prostor v zápasovém tempu a turnaj přinesl řadu povedených momentů i podnětů do další práce.
V brance mladšího dorostu se pravidelně objevuje chlapec s čupřinou na hlavě, jehož úsměv je na první dobrou velmi nakažlivý. Rty se mu však stahují, když jeho tým prohrává. Prohry totiž Vojta bytostně nesnáší...
Vojto, pamatuješ na svoje první fotbalové krůčky? Kde se udály?
Moje první fotbalové krůčky se udály v Jablonném nad Orlicí na fotbalovém hřišti. Když jsem šel na první trénink, tak mi bylo 5 let.
Postavil jsi se rovnou do branky?
Když jsem se rozhodl, že budu hrát fotbal, hned jsem věděl, že chci být brankářem. Jednou mě trenéři nechali hrát v útoku, ale to nebyla dobrá volba. Všichni se mi smáli, že skáču jako srnka.
Co se ti líbí nejvíc na tom být brankář?
Líbí se mi, že na mě, jako na brankáře, celý tým spoléhá, když čelím střele soupeře. Zároveň si uvědomuji, jak velkou zodpovědnost vůči týmu mám.
Máš nějaký brankářský vzor?
Když jsem byl malý, tak jsem obdivoval Manuela Neuera. Teď konkrétní vzor nemám.
Pamatuješ ještě na svůj přestup do Ústí?
Do Ústí jsem se těšil, ale začátky pro mě byly těžké. Měl jsem problém s rozehrávkou, na které do teď musím pracovat.
Během zápasů působíš jako velmi vítězný typ, je pro tebe skutečně výhra nejvíc?
Ano, výhra je pro mě důležitá, ale nejdůležitější je kolektiv a spolupráce v týmu.
Když se zeptáš hráče v poli, tak každý má nějaký svůj nej gól. Máš ty nějaký svůj nejvíc top zákrok, na který si rád vzpomeneš?
Nemám žádný top zákrok, ale mám radost z každé chycené penalty.
Bydlíš v Jablonném, na tréninky tě vozí rodiče, nebo nyní tě v létě vidíme přijíždět na koloběžce, takže dojíždíš vlakem do Ústí? Jak důležitá je pro tebe v tomto podpora rodiny?
Do Ústí mě vozili rodiče, ale teď přes léto jsem jezdil vlakem. Podporuje mě celá rodina, na zápasy mi jezdí fandit i babička s dědou.
V pondělí začala škola a ty jsi udělal přestup ze základní na střední školu, kam jsi nastoupil? Byla to tvá vysněná střední škola?
Nastoupil jsem na chemičku, obor Bezpečnostně právní činnost. Je to pro mě velká změna, protože teď jsem na intru v Pardubicicíh. Jsem rád, že jsem se na tuhle školu dostal.
Na závěr se dovolím zeptat – jaké jsou tvé ryze fotbalové plány v Orlicku?
Posunout se v chytání co nejdál a vyhrávat každý zápas.
Vojta je brankář s výbornými pohybovými schopnostmi a dobrou technikou. Musí zapracovat na hře nohou, která je v moderním pojetí fotbalu u brankáře vyžadována. Pokud se mu to podaří, věřím, že by se mohl zaujmout i ligové kluby.
Jakub Krátký o tom, jak vidí svého bývalého svěřence