Trenérské činnosti se věnujete už několik desítek let. Vzpomínáte si ještě na své začátky a co vás přivedlo právě k trénování fotbalu?

K fotbalu mě přivedli můj děda a táta, kteří pracovali jako správci stadionu Na Skalce. Už jako malý kluk jsem tam trávil téměř celé dětství. Poznával jsem zázemí a vše, co k fotbalu patří. Bydlel jsem kousek od hřiště, a tak jsem s kamarády začal hrát fotbal. Fotbal byl vždy mou vášní. Po skončení aktivní hráčské kariéry jsem si v roce 1982 udělal trenérskou školu v Kánovicích a začal se věnovat trénování.

Během své bohaté kariéry jste působil v řadě klubů. Na které angažmá nebo období vzpomínáte nejraději a proč?

Určitě je to FK Česká Třebová, kde jsem strávil 38 let. Od 1. dubna 1995 jsem v klubu působil jako sportovní manažer a do 30. června 2004 jsem zde pracoval profesionálně.

V této době jsem byl od 1. ledna 2002 zvolen do VV PKFS do funkce předsedy Komise mládeže, kterou jsem vykonával 11 let.

Také jsem založil projekt sportovních fotbalových tříd, který začal fungovat od 1. září 2002. Působil jsem zde jako hlavní trenér. Aby mohl tento projekt v konkurenci ostatních sportů fungovat, spolupracoval jsem se všemi mateřskými školkami v České Třebové. Trénoval jsem předškolní děti v rámci rozšířené pohybové aktivity a pohybově nadané děti jsem si vybíral do fotbalu.

Mládež byla vždy mojí prioritou. Velký úspěch jsme zaznamenali například s ročníkem 1994 v AFK Chrudim, kde jsme získali 1. místo.

Nedávno jste byl uveden do Síně slávy Pardubického KFS. Co pro vás toto ocenění znamená?

Je to ocenění, kterého si velmi vážím. Jsem rád, že práce, kterou jsem celý život dělal pro fotbal na různých úrovních, byla oceněna.

Když se ohlédnete za svou trenérskou kariérou, jakého úspěchu si vážíte nejvíce?

Nejvíce si vážím založení sportovních tříd v České Třebové a následného postupu do 1. žákovské ligy v sezoně 2004/2005.

Několik let jste působil jako člen Komise mládeže FAČR. Jak jste se k této funkci dostal a co vám tato zkušenost dala?

V Komisi mládeže jsem pracoval 11 let. Do této funkce mě zvolil VV PKFS. Díky tomu jsem poznal fotbal na vyšší úrovni, setkal se s řadou výborných lidí a trenérů a získal zkušenosti, které jsem mohl následně předávat trenérům a funkcionářům na nižších úrovních.

Později jste zastával také funkci předsedy Komise mládeže Pardubického KFS. Na co z tohoto období nejraději vzpomínáte a čeho se podle vás podařilo dosáhnout?

Jedenáct let jsem pracoval jako předseda Komise mládeže Pardubického kraje a jeden rok také v komisi ČMFS, dnes FAČR.

Byla to velmi pestrá práce. Zajišťoval jsem výběry PKFS všech mládežnických kategorií, organizoval kempy a staral se o rozvoj mladých hráčů v kraji.

Jak se podle vás změnil mládežnický fotbal za dobu, co se mu věnujete?

Doba se výrazně změnila. Dnešní mládežnický fotbal je rychlejší, je v něm více soubojů, ale podle mě méně samotného fotbalu.

Dříve byli hráči techničtější, odolnější, pracovitější a měli větší zájem na sobě neustále pracovat a zlepšovat se. Byla také větší konkurence. Dnes často rozhoduje více fyzická stránka, ale fotbalová kvalita někdy přichází až na další místo.

Potkal jste během své kariéry hráče, u kterých jste už v mládí viděl, že mají předpoklady pro velký fotbal?

Určitě jsem se setkal s řadou kvalitních hráčů. U některých talentovaných hráčů ale chyběla ochota podstoupit tvrdý trénink, disciplínu a práci navíc, a proto nedosáhli až na úplný vrchol.

Na co jste ve své trenérské kariéře nejvíce pyšný?

V každém klubu, kde jsem působil, jsem se snažil odvést kvalitní práci. Nikdy jsem nikoho neprosazoval jen proto, že jsem chtěl. Vždy jsem chtěl, aby hráli ti hráči, kteří si to zaslouží – hlavně v mládeži.

Jak byste zhodnotil uplynulou sezonu týmu U14 a v čem podle vás udělali hráči během roku největší pokrok?

Podzimní část sezony byla pro kategorii U14 velmi kvalitní a hráči se museli vypořádat s náročnými soupeři. Během celé sezony udělali hráči velký pokrok, získali cenné zkušenosti a posunuli se nejen po fotbalové stránce, ale také v přístupu k tréninku a zápasům.

Co vás i po tolika letech stále motivuje pokračovat v práci s mladými fotbalisty?

Motivuje mě početný kádr hráčů, konkurence, zájem trénovat, zlepšovat se a také radost z fotbalu. Baví mě poznávat nové lidi kolem fotbalu a sledovat, jak se mladí hráči posouvají.

Fotbal je součástí vašeho života už desítky let. Najdete si vůbec čas i na jiné koníčky? Co rád děláte ve volném čase?

Fotbal je můj život. Aktivně jsem hrál 28 let a jako trenér působím už 43 let.

Ve volném čase se věnuji fotbalgolfu, který hraji od roku 2015. Beru ho jako skvělý doplněk k fotbalu. Také rád plavu.

Jak nejraději trávíte chvíle odpočinku a máte nějakou aktivitu, u které si nejlépe vyčistíte hlavu od fotbalu?

Nejraději si jdu zahrát fotbalgolf, kde hraji druhou ligu a jezdím na turnaje po celém Česku. Je to pro mě skvělý způsob, jak si odpočinout a zároveň zůstat spojený se sportem.